Historie

Starší historie Vojenské policie

Pojem „četnictvo“ nebo „vojenská policie“ znamená vojensky organizovaný sbor, jehož postavení, působnost a úkoly byly a jsou v různých zemích a obdobích rozdílné v závislosti na historických podmínkách vzniku a poslání těchto sborů. Četnictvo většinou plní veřejné bezpečnostní úkoly ve vztahu ke všemu obyvatelstvu, polní nebo vojenské četnictvo pak pouze ve vztahu k armádě, vojenská policie pak výlučně ve vztahu k armádě.

Vojenská policie před rokem 1918

Již v Rakousko – Uhersku působily malé oddíly vojenské policie (Militarpolizei), rozšířenější však byly oddíly polního četnictva (Feldgendarmerie).

Jednotky vojenské policie byly zařazeny také u některých československých jednotek v zahraničí. Například v Rusku působily asi od roku 1917 oddíly vojenské policie, jejíž příslušníci nosili zvláštní označení na rukávovém štítku s bikolorní červenobílou páskou. Organizačně byly začleněny do vojenských struktur.

Kancelář vojenských policistů, Rusko, 1917. Druhý zprava stojí příslušník vojenské policie československých legií v Itálii.

Druhý zprava stojí příslušník vojenské policie československých legií v Itálii se štítkem na rukávu levé ruky.

Naproti tomu, podle dostupných informací, ve Franci u československých legií vojenská policie nebyla zřízena.

Vojenská policie mezi lety 1918 a 1991

Československá republika převzala po rozpadu Rakouska-Uherska stávající bezpečnostní orgány. Jedna jeho část, četnictvo, byla posláním převážně represivní, vojensky organizovanou částí státního aparátu, která plnila pořádkové a kriminalistické úkoly převážně v oblasti správní a zpravodajské. Četnictvo podléhalo vojenské justici a v případě branné pohotovosti státu bylo považováno za samostatný oddíl československé branné moci.

Četnictvo v běžné službě nebylo nijak podřízeno vojenským úřadům. Ty musely o případnou pomoc z jeho strany žádat. V případě válečného stavu přecházela část četnictva v souladu se zákonem o četnictvu k polní bezpečnostní službě, pod přímé řízení vojska, k čemuž byla část četnictva připravována. 

Po vzniku Československé republiky, vedle stávajícího nestabilního státního policejního aparátu, jehož součástí bylo i polní četnictvo, vznikla již v listopadu 1918 nová armádní bezpečnostní složka – vojenská policie. Oficiálně byla založena začátkem roku 1919.

Hlavním důvodem vzniku vojenské policie byla snaha o konsolidaci situace, dosažení zákonnosti, kázně a pořádku ve formující se armádě nově vzniklého státu. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi to potom byla nestabilní bezpečnostní situace, daná nízkou autoritou teprve nedávno ustanovených čs. státních úřadů a masivní protičeská agitace ze strany maďarského obyvatelstva, což se promítalo do morálního stavu tvořících se jednotek nové čs. armády.

Životnost této armádní složky však byla relativně krátká. V Českých zemích, vzhledem ke stabilizaci četnictva a státní policie, došlo ke zrušení vojenské policie v roce 1919. Na Slovensku pokračovala její organizace a činnost až do roku 1921. Podstatný vliv na postupné  rušení vojenské policie mělo i personální obsazení, vzhledem ke skutečnosti, že její příslušníci neměli zkušenosti a praxi v policejní práci. Přispěli však zejména na Slovensku ke zvládnutí situace po odchodu maďarského četnictva a při výkonu bezpečnostní služby za války Československa s Maďarskem v roce 1919.

Skupinová fotografie jednotky vojenské policie v Prostějově, 1918.

Po zrušení vojenské policie převzalo vojensko-policejní práci plně československé četnictvo.

V období 2. světové války bylo v československé armádě vytvořeno polní četnictvo, které mělo plnit úkoly v rámci policejní i dopravní služby. Při mimořádných událostech mělo spolupracovat s četnictvem a zejména jako jeho posila. Předpokládalo se, že ve společné hlídce s jedním četníkem byli zařazeni 2-3 příslušníci vojenského polního četnictva. Tato organizace byla aktivována za mobilizace v roce 1938, kdy zejména v září působily tyto hlídky armády i vůči obyvatelstvu.

Zánik republiky neměl na bezpečnostní službu v čs. armádě vliv. Byla aktivní i v našich zahraničních jednotkách. Ve Velké Británii byly vytvořeny oddíly polního četnictva, které se zejména ke konci války zapojily do bojů u Dunkerque při hlídání a odvádění zajatců. Na východní frontě byly utvořeny podobné speciální oddíly.

Příslušníci 43. oddílu polního četnictva Samostatné československé obrněné brigády, 1945.

Samostatné československé obrněné brigády, 1945.

Po osvobození Československa nějakou dobu tato organizace dobíhala, avšak brzy se bezpečnostní organizace vrátila do prvorepublikových kolejí a veškerou policejně bezpečnostní službu převzala nově vytvořená organizace na základech četnictva – Sbor národní bezpečnosti. Do tohoto sboru přešlo mnoho příslušníků oddílů polního četnictva. Zapojili se do bojů proti banderovcům, zejména na území Slovenska. Sbor národní bezpečnosti dále plnil velkou většinu úkolů v oblasti policejní a bezpečnostní práce až na zvláštní vojenskou Tankovou a automobilní inspekci (TAI), která dohlížela na bezpečnost provozu vojenských vozidel. Tento stav zůstal až od roku 1991, kdy byla zřízena vojenská policie Československé armády.

Úspěšná působení jednotek četnictva a vojenské policie ve složitých obdobích našich dějin jsou tradicí, která zavazuje současné příslušníky Vojenské policie ke kvalitnímu plnění úkolů policejního zabezpečení ozbrojených sil.

Bojový prapor Hlavního velitelství Vojenské policie

U příležitosti 57. výročí ukončení druhé světové války v Evropě propůjčil v květnu 2002 prezident republiky Hlavnímu velitelství Vojenské policie bojový prapor.

Ve stejném roce byl bojový prapor dekorován stuhou Povodeň 2002 - jako výraz uznání za podíl Vojenské policie při zvládání následků přírodní katastrofy. Dále byl bojový prapor dekorován slavnostní stuhou Asociace vojáci společně a stuhou Československé obce legionářské.