Historie

Starší historie Vojenské policie

Pojem „četnictvo“ nebo „vojenská policie“ znamená vojensky organizovaný sbor, jehož postavení, působnost a úkoly byly a jsou v různých zemích a obdobích rozdílné v závislosti na historických podmínkách vzniku a poslání těchto sborů. Četnictvo většinou plní veřejno bezpečnostní úkoly ve vztahu ke všemu obyvatelstvu, polní nebo vojenské četnictvo pak pouze ve vztahu k armádě, vojenská policie pak výlučně ve vztahu k armádě.

 

Vojenská policie před rokem 1918

Již v Rakousko – Uhersku působily malé oddíly vojenské policie (Militarpolizei), rozšířenější však byly oddíly polního četnictva (Feldgendarmerie).

Jednotky vojenské policie byly zařazeny také u některých československých jednotek v zahraničí. Například v Rusku působily asi od roku 1917 oddíly vojenské policie, jejíž příslušníci nosili zvláštní označení na rukávovém štítku s bikolorní červenobílou páskou. Organizačně byly začleněny do vojenských struktur.

 

Kancelář vojenských policistů, Rusko, 1917Druhý zprava stojí příslušník vojenské policie československých legií v Itálii. Druhý zprava stojí příslušník vojenské policie československých legií v Itálii se štítkem na rukávu levé ruky.

 

 

fotografie 2

 

 

 

 

fotografie 1

 

 

 

Naproti tomu, podle dostupných informací, ve Franci u československých legií vojenská policie nebyla zřízena.

 

Vojenská policie mezi lety 1918 a 1991

Československá republika převzala po rozpadu Rakouska-Uherska stávající bezpečnostní orgány. Jedna jeho část, četnictvo, byla posláním převážně represivní, vojensky organizovanou částí státního aparátu, která plnila pořádkové a kriminalistické úkoly převážně v oblasti správní a zpravodajské. Četnictvo podléhalo vojenské justici a v případě branné pohotovosti státu bylo považováno za samostatný oddíl československé branné moci.

Četnictvo v běžné službě nebylo nijak podřízeno vojenským úřadům. Ty musely o případnou pomoc z jeho strany žádat. V případě válečného stavu přecházela část četnictva v souladu se zákonem o četnictvu k polní bezpečnostní službě, pod přímé řízení vojska, k čemuž byla část četnictva připravována. 

Po vzniku Československé republiky, vedle stávajícího nestabilního státního policejního aparátu, jehož součástí bylo i polní četnictvo, vznikla již v listopadu 1918 nová armádní bezpečnostní složka – vojenská policie. Oficiálně byla založena začátkem roku 1919.

Hlavním důvodem vzniku vojenské policie byla snaha o konsolidaci situace, dosažení zákonnosti, kázně a pořádku ve formující se armádě nově vzniklého státu. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi to potom byla nestabilní bezpečnostní situace, daná nízkou autoritou teprve nedávno ustanovených čs. státních úřadů a masivní protičeská agitace ze strany maďarského obyvatelstva, což se promítalo do morálního stavu tvořících se jednotek nové čs. armády.

Životnost této armádní složky však byla relativně krátká. V Českých zemích, vzhledem ke stabilizaci četnictva a státní policie, došlo ke zrušení vojenské policie v roce 1919. Na Slovensku pokračovala její organizace a činnost až do roku 1921. Podstatný vliv na postupné  rušení vojenské policie mělo i personální obsazení, vzhledem ke skutečnosti, že její příslušníci neměli zkušenosti a praxi v policejní práci. Přispěli však zejména na Slovensku ke zvládnutí situace po odchodu maďarského četnictva a při výkonu bezpečnostní služby za války Československa s Maďarskem v roce 1919.

 

Skupinová fotografie jednotky vojenské policie v Prostějově, 1918.

 

 

fotografie 5

 

 

 

Po zrušení vojenské policie převzalo vojensko-policejní práci plně československé četnictvo.

V období 2. světové války bylo v československé armádě vytvořeno polní četnictvo, které mělo plnit úkoly v rámci policejní i dopravní služby. Při mimořádných událostech mělo spolupracovat s četnictvem a zejména jako jeho posila. Předpokládalo se, že ve společné hlídce s jedním četníkem byli zařazeni 2-3 příslušníci vojenského polního četnictva. Tato organizace byla aktivována za mobilizace v roce 1938, kdy zejména v září působily tyto hlídky armády i vůči obyvatelstvu.

Zánik republiky neměl na bezpečnostní službu v čs. armádě vliv. Byla aktivní i v našich zahraničních jednotkách. Ve Velké Británii byly vytvořeny oddíly polního četnictva, které se zejména ke konci války zapojily do bojů u Dunkerque při hlídání a odvádění zajatců. Na východní frontě byly utvořeny podobné speciální oddíly.

 

Příslušníci 43. oddílu polního četnictva Samostatné československé obrněné brigády, 1945.

 

 

fotografie 4

 

 

 

Samostatné československé obrněné brigády, 1945.

Po osvobození Československa nějakou dobu tato organizace dobíhala, avšak brzy se bezpečnostní organizace vrátila do prvorepublikových kolejí a veškerou policejně bezpečnostní službu převzala nově vytvořená organizace na základech četnictva – Sbor národní bezpečnosti. Do tohoto sboru přešlo mnoho příslušníků oddílů polního četnictva. Zapojili se do bojů proti banderovcům, zejména na území Slovenska. Sbor národní bezpečnosti dále plnil velkou většinu úkolů v oblasti policejní a bezpečnostní práce až na zvláštní vojenskou Tankovou a automobilní inspekci (TAI), která dohlížela na bezpečnost provozu vojenských vozidel. Tento stav zůstal až od roku 1991, kdy byla zřízena vojenská policie Československé armády.

 

Úspěšná působení jednotek četnictva a vojenské policie ve složitých obdobích našich dějin jsou tradicí, která zavazuje současné příslušníky Vojenské policie ke kvalitnímu plnění úkolů policejního zabezpečení ozbrojených sil.

Nahoru